Test Subaru Outback 2.5 CVT: Beze stupňů ke zlaté?

Nová generace Subaru Outback vzbuzuje v jistém směru rozpaky, ty jsou však možná způsobeny až příliš velkým očekáváním. To, jaká je skutečnost, jsme zjišťovali u modelu vybaveného klasickým zážehovým boxerem a zbrusu novou samočinnou převodovkou s plynulým převodem CVT, které se také říká bezestupňová.

Model Outback stál svého času (v polovině 90. let minulého století) u zrodu kategorie terénních kombi s pohonem všech kol, jímž některé automobilky reagovaly na vzrůstající popularitu tehdy se rodící kategorie SUV, aniž by riskovaly investici do úplně nového modelu. Zákazníci tento nový automobilový druh akceptovali, přesto nedoznal závratného rozšíření a dodnes je terénní kombi specialitou malé skupiny výrobců. Outback stejně jako allroady od Audi a modely Cross Country firmy Volvo ustály boom kategorie SUV na začátku nového tisíciletí a dnes mají svou stálou klientelu, která oceňuje jedinečnost spojení lehce ovladatelného a prostorného osobního kombi s perfektními jízdními vlastnostmi a univerzálností vysokých vozidel SUV s pohonem všech kol. Značka Subaru a její zástupce v této kategorii přinášejí do svého segmentu originální technická řešení v podobě unikátních motorů s protiběžnými válci a se stálým pohonem všech kol. Čtvrtá generace přichází nyní s další novinkou: bezestupňovou převodovkou Lineatronic, k níž se ale podrobněji dostaneme později.

Nová generace Outbacku „vyrostla“ do všech stran, zvětšil se rozvor i rozchod kol a nejvíce z toho samozřejmě těží cestující v interiéru. Oproti předchozímu modelu sice zmizela (stejně jako u Foresteru a Imprezy) bezrámová skla dveří, zato si ale polepšili všichni cestují vpředu i vzadu, což ostatně poznáte na první pohled. Vpředu se prostor zvětšil hlavně na šířku (o 3 cm), vzadu je více místa také pro nohy (o 6 cm) a hlavu (o 4 cm). Výrazně větší je rovněž zavazadlový prostor, který nyní disponuje základním objemem 526 l. Doslova revolucí prošla sedadla, která nabízejí nejen lepší komfort, ale i větší oporu díky delším sedákům i lépe tvarovanému opěradlu, což byla trochu slabina předchozího modelu. Na druhou stranu bych řekl, že u starší verze byl interiér mnohem útulnější. Současná generace využívá v interiéru na mnoha místech plastovou imitaci hliníku, což působí trochu lacině – nebo chcete-li americky. K tomu je samozřejmě třeba dodat, že Outback má z hlediska objemu prodejů zacíleno právě na trh v USA a Kanadě. K testu jsme dostali nejlépe vybavené provedení Comfort, které disponuje všemi vymoženostmi této modelové řady ve standardní výbavě, včetně audiosystému se dvěma tunery a s procesorem Dolby Prologic II, navigačního systému s dotykovou obrazovkou a parkovací kamerou, elektricky nastavitelným sedadlem řidiče s pamětí, připojením mobilního telefonu přes rozhraní bluetooth, xenonovými světlomety či bezklíčovým přístupem. Subaru ovšem zatím nenabízí technologické (a bezpečnostní) „vychytávky“ v podobě sledování mrtvého úhlu či adaptivního tempomatu, na druhou stranu však kompletně vybavený automobil stojí jen něco málo přes milion korun. U Subaru Outback máte dnes na výběr ze tří pohonných jednotek. Pominu-li špičkové provedení se zážehovým a také trochu nenasytným šestiválcem 3.6 R za bezmála 1,2 milionu korun, nabízejí se dvě celkem rozumné alternativy s turbodieselem 2,0 l a se šestistupňovou ručně řazenou převodovkou či s nepřeplňovaným zážehovým boxerem 2,5 l, který lze kombinovat s šestistupňovou ručně řazenou převodovkou nebo bezestupňovým „automatem“ Lineatronic. Tuto poměrně specifickou verzi, která je navíc o 10–20 000 Kč dražší než turbodiesel, jsme vybrali i do našeho testu.

Zážehový čtyřválec 2,5 l má kvůli daňovým předpisům některých evropských států o něco nižší výkon i točivý moment oproti svému předchůdci, příliš se však nezvýšila ani pohotovostní hmotnost novinky. S ručně řazenou šestistupňovou převodovkou je pak nový model podle údajů výrobce rychlejší, dynamičtější i úspornější než předchozí generace, která disponovala pouze pěti stupni. V případě převodovky CVT vychází srovnání s předchozím čtyřstupňovým automatem také ve prospěch aktuální generace, i když u každé hodnoty jen o několik desetin, což pochopitelně subjektivně pozná málokdo. Bezestupňový automat však nemusí vyhovovat každému. Při řízení se vám totiž může zdát, jako by byl Outback tažen na gumové pásce. Akcelerace má v reakci na sešlápnutí plynového pedálu zpoždění a absence jakéhokoliv cuknutí při změně převodového poměru způsobuje pocit, že automobil rychlost nezvyšuje vůbec a motor přitom jen nepříjemně hučí. Myšlenka stojící za bezestupňovou samočinnou převodovkou je ostatně založena na něčem úplně jiném. Díky jejímu principu totiž motor může neustále pracovat v ideálním rozsahu otáček a při nízkém zatížení i v pásmu nižších otáček, což přispívá k příznivější spotřebě paliva. Jestliže řidič požaduje vyšší výkon, zvolí převodovka jiný režim a udržuje ideální otáčky v horní třetině otáčkoměru. Na tuto gumovou dynamiku je třeba si delší dobu zvykat, neboť klasické kontrolní mechanismy subjektivního vnímání rychlosti CVT naprosto boří a teprve po chvilce podle rychloměru zjistíte, že rychlost vozidla dávno ne- odpovídá pravidlům silničního provozu. Neexistuje zde totiž změna převodového stupně, která je u jiných vozidel jistým ukazatelem rychlosti, pokud Lineatronicu nevnutíte svoji vůli násilím a nebudete řadit sami pádly pod volantem. V takovém případě se aktivují naprogramované rychlostní stupně a charakteristika se blíží běžné převodovce. Jenže 2,5litrovému boxeru chybí trochu síla ve vyšších otáčkách, převodovka reaguje na vaše povely s lehkým zpožděním, a tak se očekávaný výsledek – aktivní dynamická jízda – stejně nedostaví, zato se podstatně zvýší spotřeba paliva. Kdo si chce tedy za volantem užívat řízení, ať raději na Lineatronic zapomene a nadále u tohoto modelu „kvrdlá“ krátkou pákou šestistupňové převodovky. Na druhou stranu klidné povahy mohou s CVT ušetřit nějaký ten litr paliva. Při úsporné jízdě totiž není velký problém dostat se i pod 10 l na 100 km.

I když subjektivně nemáte dojem, že je toto subaru nějak zvlášť dynamické, podle naměřených hodnot na tom nový Outback zase tak špatně není. Sprint z nuly na 100 km/h zvládne za méně než 10 s a zrychlování se zastaví prakticky až na hranici 200 km/h. Jízdní vlastnosti jsou v případě Outbacku samozřejmě na podobné úrovni jako u ceněné předchozí generace, i když u novinky mám trochu pocit, že podvozek více preferuje komfort před sportovním chováním. Geny rallyových speciálů proto musíte u tohoto subaru hledat trochu obtížněji, ale jsou tam. Přesvědčivé jsou jak brzdy, tak řízení, které má optimální posilový účinek a poměrně rychlou odezvu. Na asfaltu Outback prostě poskytne odpovídající porci zábavy, kterou podpoří i elektronika ponechávající řidiči hodně prostoru a zasahující teprve při opravdu mezních situacích. V terénu se můžete spolehnout na solidní světlou výšku 200 mm, která se díky samočinnému vyrovnávání světlé výšky na zadní nápravě nemění ani při zatížení, i prověřený pohon všech kol podpořený v tomto případě též účinnými elektronickými systémy. Ale pozor, u verzí se samočinnými převodovkami rozděluje točivý moment na přední a zadní nápravu lamelová spojka namísto mezinápravového diferenciálu s viskózní spojkou, čehož si ovšem při jízdě sotva povšimnete. Zásadní omezení tak skýtá pouze příliš dlouhý převod převodovky CVT, která umožňuje minimální rychlost 11,4 km/h, což je pro obezřetný pohyb v terénu trochu příliš. Beze stupňů ke zlaté doputuje jen řidič obrněný bezmeznou trpělivostí. Převodovka CVT dokáže přesvědčit pouze zčásti. Výrazně nižší spotřebu se nám nepodařilo potvrdit a neochotné reakce motoru na sešlápnutí plynového pedálu novému Subaru Outback ubírají na sportovním projevu. Jinak je však nový Outback opravdu komplexně vybaveným rodinným automobilem, který pokračuje tam, kde jeho předchůdce skončil. Možná vás nenadchne na první pohled, ale vybrat si jej jako dlouhodobého společníka určitě není špatný nápad.

 

Text Jiří Kaloč, foto autor