Test Toyota Urban Cruiser 1.4 D-4D AWD: „Malý pívo“

Toyota rozšířila nabídku svých „cruiserů“ o malý model na bázi Yarise. Dodatkové jméno Urban naznačuje jeho použití, pohon všech kol však schopnosti rozšiřuje více, než by se na první pohled zdálo.

Nevím, jestli je to ekonomickou krizí, ale v poslední době se malé crossovery rodí jako houby po dešti a většinou mají na trhu docela úspěch. Těžko říci, zda se tak lidé chtějí omezovat, myslím, že je spíše láká možnost mít něco trochu jiného než všechny ty Corsy, Fabie či Yarise. Přitom ve výsledku jsou to pouze jejich dražší a trochu vyšší obdoby. Nějakou dobu vozila Toyota po autosalonech líbivý koncept Urban Cruiser, o kterém jsem si myslel, že je to reakce na úspěšný Nissan Qashqai. Trvalo nakonec půldruhého roku, než byla představena jeho sériová podoba, která míří o segment níž než zmíněný nissan. Letos v dubnu se tento model začal prodávat na evropském trhu a plány představitelů automobilky Toyota jsou celkem skromné. Na starém kontinentu se očekává 25 000 zájemců o tuto novinku, přičemž verzi s pohonem všech kol by si mělo vybrat okolo 30 % z nich.

První kontakt vyznívá pro novinku kladně. Urban Cruiser má velmi vyvážené tvary, přitom je jeho design originální a nadčasový. Určitě na první pohled zaujmou krátká přední kapota a přední světlomety, které plasticky vystupují na bocích z karoserie ven, takže z určitého úhlu pohledu vypadají jako růžky. Efektní vzhled pak podtrhují velká 16palcová kola, která jsou u modelu Terra plechová a u modelu Sol z lehkých slitin. Robustnost terénního vozu dodávají této toyotě relativně malý poměr zasklených ploch vůči plechové části a také černé plasty, které u verze AWD chrání prahy, podběhy a oba nárazníky. S ohledem na celkové rozměry se podařilo stáhnout koeficient odporu vzduchu (Cd) na velmi přijatelnou hodnotu 0,315. Bez 7 cm měří Urban Cruiser 4 m, o 4 cm pak na výšku přesahuje 1,5 m. Dlouhý rozvor 246 cm a extrémně krátká přední kapota naznačují, že s místem v interiéru to nebude rozhodně nijak tragické. Vpředu je samozřejmě místa dost, ale ani na zadních sedadlech se nemusí dospělý cestující nijak mačkat. Méně místa je samozřejmě na šířku, ale je třeba si uvědomit, že tento automobil prostě patří mezi malé vozy, takže nějakých 10–20 cm musí v úrovni loktů v interiéru nutně chybět. S tím, že budete na zadních sedadlech vozit tři cestující, stejně asi nikdo nepočítá. Variabilita verze AWD je oproti základním verzím omezena absencí posuvných zadních sedadel a menší je také zavazadlový prostor. Ten má překvapivě vysokou nakládací hranu (daň za tuhost karoserie) a velmi malou hloubku, přičemž jeho naplnění až po střechu brání pevné plato v úrovni konce opěradel zadních sedáků, jak bývá u této kategorie vozidel zvykem. Pokud nebudou zadní sedadla obsazena, nabídne interiér po jejich sklopení objem 673 l, u verze s pohonem předních kol pak ještě o 72 l více.

Za volantem sedí řidič trochu výše a první pocit ze sedadel není příliš pozitivní. Japonci jsou prostě nepoučitelní, protože i tato toyota má krátké sedáky, navíc volant je sice dvouose nastavitelný, ale v poměrně malém rozsahu a mně osobně by vyhovovalo mít jej ještě o něco výš a blíž. Musím si proto chvíli zvykat na trochu jiný posaz a s překvapením zjišťuji, že to vlastně vůbec není nepohodlné, o čemž mě definitivně přesvědčuje 200 km za volantem bez sebemenší známky únavy. Sedadla sice nemají valné boční vedení, ale tuhost polstrování je pro šetrné zacházení s vaší tělesnou schránkou optimální. Urban Cruiser má u mě další plus. Nelze se samozřejmě nezmínit o netradičním uspořádání přístrojového štítu, který je rozdělen na tři samostatné oddíly. V centrální části najdete jediný kruhový ukazatel, který spojuje červený otáčkoměr i bílý rychloměr. Na toto rozdělení si zvyknete překvapivě rychle, příliš se mi ale nezamlouval titěrný ukazatel stavu paliva v podobě displeje, na němž postupně mizí jednotlivé žlutě svítící dílky a na první pohled není zřejmé, kolik jich vlastně ubylo. Naštěstí mají všechny modely palubní počítač, kde si můžete nastavit i počet kilometrů, které je automobil schopný zdolat na zbylé množství paliva v nádrži. Základní verze Terra nedisponuje koženým volantem s ovládáním audiosystému, připojením mobilního telefonu přes bluetooth či bezklíčovým přístupem, což jsou podle mého názoru drobnosti, za které si rád připlatím. Všechny jmenované vymoženosti včetně předních mlhových světlometů a samočinné klimatizace či elektrochromatického vnitřního zpětného zrcátka ovšem nabízí verze Sol, která je o 50 000 Kč dražší. Na palubě „naší“ Terry pro změnu nechyběly audiosystém, vyhřívaná přední sedadla a především kompletní bezpečnostní výbava včetně kolenního airbagu pro řidiče, aktivních opěrek vpředu a systému jízdní stability VSC.

Verze s pohonem všech kol se nabízí výhradně s turbodieselem 1.4 D-4D o výkonu 66 kW, který disponuje přímým vstřikováním common-rail piezoelektrickými vstřikovači, chladičem plnicího vzduchu a filtrem pevných částic (DPF). Točivý moment se na všechna kola přenáší prostřednictvím šestistupňové ručně řazené převodovky, která v této kategorii rovněž nebývá obvyklá. Malý turbodiesel má s ohledem na hmotnost vozidla dostatek výkonu, takže dynamikou vás určitě uspokojí. Motoru trochu chybí síla, a tak zvláště na dálnici budete v kopcích ztrácet, popřípadě bude třeba podřadit na pátý nebo čtvrtý převodový stupeň, neboť „šestka“ je hodně dlouhá. Důkazem budiž skutečnost, že motor při rychlosti 140 km/h (podle rychloměru) točí otáčky 2500 1/min. Ostatně nejvyšší udávaná rychlost činí 175 km/h, ale dostat se na tuto hodnotu nějakou chvíli trvá. Jinak se za volantem „urbana“ vůbec nebudete nudit. Motor má s ohledem na svou velikost minimální turboefekt, řazení je přesné a řízení s proměnným elektrickým posilovačem (EPS) poskytuje rychlou odezvu od předních kol, které pak dělají přesně to, co od nich očekáváte. Jízdní vlastnosti se samozřejmě odvíjejí od koncepce „všechno vpředu“, takže počítejte s jistou nedotáčivostí, ale mrštností v zatáčkách i malým náklonem karoserie budete určitě potěšeni. Na dálnici při rychlostech okolo 150 km/h je Urban Cruiser stále velmi stabilní. I když budete jezdit opravdu sportovně, spotřeba nepřesáhne průměr přes 7,5 l na 100 km, při normální jízdě se však nedostanete ani přes 6 l. Z malých automobilů, které jsem měl v poslední době k dispozici (viz srovnávací test v tomto čísle), je Urban Cruiser AWD na jízdu jednoznačně nejzábavnější i nejpřátelštější, čímž si jistě zaslouží pozornost. Jestliže od spojení jména této Toyoty s tradičními Land Cruisery očekáváte také nějaké terénní ambice, budete asi zklamáni. Verze s pohonem všech kol sice disponuje stejným systémem elektronicky řízené lamelové spojky jako větší model RAV4 včetně obligátního tlačítka Lock na středovém panelu, ale s ohledem na světlou výšku 140 mm (verze s pohonem předních kol mají překvapivě 160 mm) je dobré se větším nerovnostem raději vyhnout. Jako čtyřkolka však funguje Urban Cruiser velmi dobře, na kluzkém povrchu se s ním proto dostanete mnohem dál než s automobily, které mají poháněnou pouze jednu nápravu. Je třeba si proto pořádně rozmyslet, zda pohon všech kol, za který si vlastně připlatíte 40 000 Kč, opravdu potřebujete. Na druhou stranu je také třeba si uvědomit, že systém AWD výrazně zvyšuje aktivní bezpečnost automobilu, neboť pohon zadních kol se aktivuje také při rychlejším průjezdu zatáčkou. Toyota Urban Cruiser je po všech stránkách povedený automobil, ostatně od Toyoty dnes ani nikdo nic jiného ne-očekává, a tak o jeho úspěchu na trhu budou rozhodovat vkus zákazníků a především cena. Přece jen se pohybujeme v kategorii crossover do 600 000 Kč, kde každá tisícikoruna hraje roli, přičemž konkurence se zde velmi rychle rozšiřuje. Pohonem všech kol však v současnosti disponuje pouze Suzuki SX4, která je v případě verze 4x4 se zážehovým motorem 1,6 l (79 kW) a nejvyšší výbavě GLX přesně o 100 Kč levnější než testovaný model Terra.
 

Text Jiří Kaloč, foto autor